Zajímavosti v okolí

Nález pokladu

Při zemních pracích na podzim roku 1982 byl pod hromadou kamení nedaleko Žďáru objeven pozoruhodný poklad, který obsahoval 862 kusů českých a německých brakteátů a dnes je uložen v Národním muzeu v Praze.
Brakteát (z latinského braktea = plíšek) je stříbrná jednostranná mince knoflíkovitého tvaru z velmi tenkého střížku. Na českém území byly brakteáty zavedeny začátkem 13. století Přemyslem Otakarem I. a nahradily v té době silně znehodnocené denáry.
Předlohou českých brakteátů byly brakteáty pocházející z Míšně. První mince měly průměr okolo 40 mm a hmotnost téměř 1 g. Postupně se průměr mince zmenšoval až na 28 mm. Mince byla v době platnosti stále nazývána denarius a její platnost ukončila měnová reforma Václava II. v roce 1300, kdy začala ražba pražského

Hraniční patníky Harrachova panství

V okolí naší obce můžete na procházkách objevit staré hraniční patníky, kdysi vymezující Harrachovské panství. Nejstarší patník se dochoval zřejmě na Slavíkově kopci - z jedné strany má vytesán letopočet 1733 a z druhé písmeno Ž. Podobných patníků, obnovovaných a doplňovaných v dalších letech, je po žďárských lesích dodnes několik desítek.

Pomník letci

Nedaleko Žďáru se v lukách nachází pomník, postavený na památku letce, který v tomto místě zahynul. Stalo se tak 28. září 1929 a pilot se jmenoval František Červený.
Toto pietní místo najdete asi dva kilometry severozápadně od Žďáru, v blízkosti místa zvaného Prklín.

Mádlův mlýn ve Ždírci - sochař Ladislav Zívr

Ladislav Zívr (23. května 1909 – 4. září 1980)
Český sochař Ladislav Zívr se narodil 23. května 1909 v Nové Pace v rodině hrnčíře. Už jako malý chlapec trávil mnoho času v rodinné dílně a tak nebylo pochyb, že se rovněž rozhodne pro práci s hlínou. Původně se vyučil hrnčířem, později studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde uplatnil svoje znalosti vlastností materiálu, modelářský cit i své mimořádné plastické vidění.

Na počátku své tvorby byl Zívr ovlivněn především českým kubismem, experimentoval rovněž se surrealismem a ztvárněním různých snových a halucinačních vizí. Zívr pracoval s různými technologiemi a netradičními postupy, vedle tradičních sochařských postupů používal také asambláž a muláž, ve které spojoval přírodní materiály se sádrou.

V roce 1942 se Zívr stal společně s Františkem Grossem a Miroslavem Hákem členem Skupiny 42, která byla ovlivněna především kubismem, futurismem a konstruktivismem, které se pak promítaly v tvorbě jejích členů.
V 60. letech 20. století začal Zívr dále experimentovat s abstrakcí, ve své tvorbě se zaměřil hlavně na přírodu a procesy v ní, jeho sochy obohatily nové přírodní tvary. Jeho pozdější tvorba neodrážela pouze jeho soudobé pocity, ale především jeho celoživotní zkušenosti a poznání sama sebe. Svou tvorbou bývá Zívr řazen mezi nejlepší české sochaře 20. století.

Ladislav Zívr prožil většinu svého života v Nové Pace, v roce 1963 se usadil ve Ždírci u Staré Paky, v bývalém Mádlovu mlýně kde také zemřel.

Článek v Lidových novinách o Ladislavu Zívrovi

Lesní pramen Roubenka

Nedaleko od Žďáru (asi 30 min pohodlné chůze) se uprostřed lesa nachází pramen, zvaný Roubenka. Ze země tu vyvěrá pramenitá voda znamenité kvality (kojenecká) a podle staré pověsti má voda také léčivé účinky na řadu neduhů. Klidné místo, jako stvořené k odpočinku, doplňuje pískovcová zídka, kamenný oltářík a reliéf Panny Marie. Nedaleko je také malé ohniště, které je hojně využíváno místními k posezením s opékáním buřtů.

Daleké výhledy

Vesnička Žďár leží na úpatí Staropackých hor v nadmořské výšce 450-550 metrů nad mořem. Zvlněná krajina v okolí umožňuje za dobré viditelnosti krásné výhledy do všech světových stran. Vidět jsou např. Krkonoše, Jizerské hory, Ještěd, Kozákov, Tábor, Zvičina...Za nejlepšími výhledy lze zajít na Hradiště, Slavíkův kopec, Zákopanici.

Žďárské bučiny

Na prudkých stráních v okolí Žďáru jsou na několika místech zachovány zbytky původních lesních porostů - bučin. Tento typ lesa s převahou listnatých dřevin (buk, dub, bříza, třešeň ptáčnice, javor) má vysokou ekologickou stabilitu a poskytuje životní prostor celé řadě rostlin a živočichů.

Hradiště

Registrovaná kulturní památka - zbytky středověkého hradiště na vysokém ostrohu nad Žďárem, dnes jsou patrné již jen hluboké opevňovací příkopy

Žďárský pramen

Uprostřed Žďáru se nachází silný pramen, který zásobuje pitnou vodou všechna stavení. Vývěr vody pod bývalou hájovnou se přelévá do rybníčku a dále teče obcí ke Ždírci. Zajímavostí je, že rybníček úplně nezamrzá ani v období velmi silných mrazů.

Nálezy polodrahokamů

Okolí Žďáru je výjimečným nalezištěm podkrkonošských polodrahokamů - achátů, jaspisů, chalcedonů, ametystů, křišťálu....Při troše štěstí lze nalézt také zkamenělé zbytky prvohorních stromů - araukarity.

Pomník sovětských letců

Na Staropackých horách, nedaleko turistické cesty, najdete v lese ukrytý pomník, připomínající smrtelnou nehodu dvou letců okupační sovětské armády - 28. listopadu 1988 se zde v mlze zřítilo tryskové letadlo Suchoj a v něm zahynuli dva piloti - Knyž a Sadkovoj.
Pomník je opatřen českým a ruským nápisem:
Na tomto místě 28. XI. 1988 při plnění letového úkolu zahynuli
P/P-K KNYŽ L. L.
M-R SADKOVOJ S. A.
Nedaleko od pomníku lze nalézt také zarůstající kráter po dopadu letadla.

www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=91718a67-1ae1-441a-8265-ae8c14231a22

Tvrziště ve Ždáru

Další zajímavé místo se nachází přímo na okraji obce. Zbytky bývalého tvrziště jsou patrné jižně od bývalého hospodářského dvora v místě zvaném Krchovek. Tvrziště je kryto lesním porostem a od zbytku ostrožny je odděleno příkopem a valem. Západní část je chráněna kolmou strání, na jihu se však jen pomalu sklání k hlavní silnici.

http://www.hrady.cz/index.php?OID=4505

Zastavení křížové cesty

Na kopci nad Žďárem (směrem k Hradišti) stojí zajímavá drobná sakrální památka . IV. zastavení křížové cesty. Původ této památky je neznámý. V roce 2014 byl na náklady obce Levínská Olešnice restaurován Rudolfem Huťou, požehnal mu P. Kalita a místo bylo doplněno o dva mladé jilmy.

Křížek a zvonička

Uprostřed obce se nachází významná kulturní památka reliefní křížek a zvonička. Kříž pochází z roku 1799 a zvonička 1747. Obě památky byly zrestaurovány v roce 2010.