Drobečková navigace

NOVINKY > Žďár u St. Paky > Zajímavosti v okolí

Zajímavosti v okolí

Nález pokladu

122_131[1].jpg
Při zemních pracích na podzim roku 1982 byl pod hromadou kamení nedaleko Žďáru objeven pozoruhodný poklad, který obsahoval 862 kusů českých a německých brakteátů a dnes je uložen v Národním muzeu v Praze.
Brakteát (z latinského braktea = plíšek) je stříbrná jednostranná mince knoflíkovitého tvaru z velmi tenkého střížku. Na českém území byly brakteáty zavedeny začátkem 13. století Přemyslem Otakarem I. a nahradily v té době silně znehodnocené denáry.
Předlohou českých brakteátů byly brakteáty pocházející z Míšně. První mince měly průměr okolo 40 mm a hmotnost téměř 1 g. Postupně se průměr mince zmenšoval až na 28 mm. Mince byla v době platnosti stále nazývána denarius a její platnost ukončila měnová reforma Václava II. v roce 1300, kdy začala ražba pražského

Hraniční patníky Harrachova panství

P1040908.JPG
V okolí naší obce můžete na procházkách objevit staré hraniční patníky, kdysi vymezující Harrachovské panství. Nejstarší patník se dochoval zřejmě na Slavíkově kopci - z jedné strany má vytesán letopočet 1733 a z druhé písmeno Ž. Podobných patníků, obnovovaných a doplňovaných v dalších letech, je po žďárských lesích dodnes několik desítek.

Pomník letci

pomnikcelk[1].jpg
Nedaleko Žďáru se v lukách nachází pomník, postavený na památku letce, který v tomto místě zahynul. Stalo se tak 28. září 1929 a pilot se jmenoval František Červený.
Toto pietní místo najdete asi dva kilometry severozápadně od Žďáru, v blízkosti místa zvaného Prklín.

Mádlův mlýn ve Ždírci - sochař Ladislav Zívr

zivr.jpg
Ladislav Zívr (23. května 1909 – 4. září 1980)
Český sochař Ladislav Zívr se narodil 23. května 1909 v Nové Pace v rodině hrnčíře. Už jako malý chlapec trávil mnoho času v rodinné dílně a tak nebylo pochyb, že se rovněž rozhodne pro práci s hlínou. Původně se vyučil hrnčířem, později studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde uplatnil svoje znalosti vlastností materiálu, modelářský cit i své mimořádné plastické vidění.

Na počátku své tvorby byl Zívr ovlivněn především českým kubismem, experimentoval rovněž se surrealismem a ztvárněním různých snových a halucinačních vizí. Zívr pracoval s různými technologiemi a netradičními postupy, vedle tradičních sochařských postupů používal také asambláž a muláž, ve které spojoval přírodní materiály se sádrou.

V roce 1942 se Zívr stal společně s Františkem Grossem a Miroslavem Hákem členem Skupiny 42, která byla ovlivněna především kubismem, futurismem a konstruktivismem, které se pak promítaly v tvorbě jejích členů.
V 60. letech 20. století začal Zívr dále experimentovat s abstrakcí, ve své tvorbě se zaměřil hlavně na přírodu a procesy v ní, jeho sochy obohatily nové přírodní tvary. Jeho pozdější tvorba neodrážela pouze jeho soudobé pocity, ale především jeho celoživotní zkušenosti a poznání sama sebe. Svou tvorbou bývá Zívr řazen mezi nejlepší české sochaře 20. století.

Ladislav Zívr prožil většinu svého života v Nové Pace, v roce 1963 se usadil ve Ždírci u Staré Paky, v bývalém Mádlovu mlýně kde také zemřel.

Článek v Lidových novinách o Ladislavu Zívrovi

socha.jpgBývalý Mádlův (Zívrův) mlýn

Lesní pramen Roubenka

roub[3].jpg
Nedaleko od Žďáru (asi 30 min pohodlné chůze) se uprostřed lesa nachází pramen, zvaný Roubenka. Ze země tu vyvěrá pramenitá voda znamenité kvality (kojenecká) a podle staré pověsti má voda také léčivé účinky na řadu neduhů. Klidné místo, jako stvořené k odpočinku, doplňuje pískovcová zídka, kamenný oltářík a reliéf Panny Marie. Nedaleko je také malé ohniště, které je hojně využíváno místními k posezením s opékáním buřtů.

Daleké výhledy

Kozákov u Semil
Vesnička Žďár leží na úpatí Staropackých hor v nadmořské výšce 450-550 metrů nad mořem. Zvlněná krajina v okolí umožňuje za dobré viditelnosti krásné výhledy do všech světových stran. Vidět jsou např. Krkonoše, Jizerské hory, Ještěd, Kozákov, Tábor, Zvičina...Za nejlepšími výhledy lze zajít na Hradiště, Slavíkův kopec, Zákopanici.

Žďárské bučiny

buciny.jpg
Na prudkých stráních v okolí Žďáru jsou na několika místech zachovány zbytky původních lesních porostů - bučin. Tento typ lesa s převahou listnatých dřevin (buk, dub, bříza, třešeň ptáčnice, javor) má vysokou ekologickou stabilitu a poskytuje životní prostor celé řadě rostlin a živočichů.

Hradiště

hradiste.jpg
Registrovaná kulturní památka - zbytky středověkého hradiště na vysokém ostrohu nad Žďárem, dnes jsou patrné již jen hluboké opevňovací příkopy

Žďárský pramen

P1030669.JPG[1].jpg
Uprostřed Žďáru se nachází silný pramen, který zásobuje pitnou vodou všechna stavení. Vývěr vody pod bývalou hájovnou se přelévá do rybníčku a dále teče obcí ke Ždírci. Zajímavostí je, že rybníček úplně nezamrzá ani v období velmi silných mrazů.

Nálezy polodrahokamů

Okolí Žďáru je výjimečným nalezištěm podkrkonošských polodrahokamů - achátů, jaspisů, chalcedonů, ametystů, křišťálu....Při troše štěstí lze nalézt také zkamenělé zbytky prvohorních stromů - araukarity.

jaspis1.JPG

Pomník sovětských letců

cc2359b9-6c56-474c-8561-eda14942f597[1].jpg
Na Staropackých horách, nedaleko turistické cesty, najdete v lese ukrytý pomník, připomínající smrtelnou nehodu dvou letců okupační sovětské armády - 28. listopadu 1988 se zde v mlze zřítilo tryskové letadlo Suchoj a v něm zahynuli dva piloti - Knyž a Sadkovoj.
Pomník je opatřen českým a ruským nápisem:
Na tomto místě 28. XI. 1988 při plnění letového úkolu zahynuli
P/P-K KNYŽ L. L.
M-R SADKOVOJ S. A.
Nedaleko od pomníku lze nalézt také zarůstající kráter po dopadu letadla.

www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=91718a67-1ae1-441a-8265-ae8c14231a22

l[1].jpg

Tvrziště ve Ždáru

P1000489.JPG
Další zajímavé místo se nachází přímo na okraji obce. Zbytky bývalého tvrziště jsou patrné jižně od bývalého hospodářského dvora v místě zvaném Krchovek. Tvrziště je kryto lesním porostem a od zbytku ostrožny je odděleno příkopem a valem. Západní část je chráněna kolmou strání, na jihu se však jen pomalu sklání k hlavní silnici.

http://www.hrady.cz/index.php?OID=4505

 

 

 

 

Zastavení křížové cesty

Na kopci nad Žďárem (směrem k Hradišti) stojí zajímavá drobná sakrální památka . IV. zastavení křížové cesty. Původ této památky je neznámý. V roce 2014 byl na náklady obce Levínská Olešnice restaurován Rudolfem Huťou, požehnal mu P. Kalita a místo bylo doplněno o dva mladé jilmy.

 

                   

 

Křížek a zvonička

Uprostřed obce se nachází významná kulturní památka reliefní křížek a zvonička. Kříž pochází z roku 1799 a zvonička 1747. Obě památky byly zrestaurovány v roce 2010.

 

 

 

 

 

 

 

Menu

stažený soubor.jpg

 cisterna-animace.gif

 

19. 3. Josef

Zítra: Světlana

Hasičské noviny

Hasičské noviny

Dobrovolní hasiči ČR

 Dobrovolní hasiči

Počasí 

 Počasí

Obec Levínská Olešnice

 Levínská Olešnice

SDH Levínská Olešnice

 Hasiči L. Olešnice

SDH Čistá u Horek

 Hasiči Čistá u H.

 SDH Studenec

Hasiči Studenec

 

MÍSTNÍ FIRMY

Stavební montáže, Naklápěcí rotátory, Žďár

Naklápěcí rotátory


Kovovýroba Peterka s.r.o., Žďár

Kovovýroba


ZEMAN - voda a topení, Žďár

Voda-topení


POZNÁNÍ ZÁŽITKEM
vzdělávací programy, Žďár

Poznání zážitkem

 

Du-Pe s.r.o.
Žďár

DU-PE

 

 

 

 

 

 

Návštěvnost stránek

340915